|
|
Význam řeči ve výchově a vzdělávání
Chocholová, Viktorie ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Práce se zaobírá souvislostí výchovy a řeči. Cílem této interdisciplinární práce je nastínit význam těchto dvou fenoménů v lidském životě, jejich vzájemnou provázanost a filosoficky reflektovat a charakterizovat vybrané fenomény řeči - dialog, tázání, mlčení a narace. Pomocí předem stanovených výzkumných otázek práce otevírá prostor pro zamyšlení nad významem a využití těchto fenoménů ve výchově a vzdělávání. V první části se práce prostřednictvím odborné literatury zaobírá pojmem výchovy a vzdělávání z hlediska optiky filosofie výchovy. V druhé části je reflektován vztah mezi řečí a lidstvím, poté řečí a výchovou, kde je následně formulován závěr, že řeč a výchova jsou fenomény související a nachází se mezi nimi několik významných paralel. V závěru této části se práce věnuje specifikům humanitního vzdělávání a provázaností s řečovými fenomény. Třetí část práce je zaměřena na charakteristiku vybraných fenoménů řeči - dialogu, tázání, mlčení a narace, kde je výsledkem je formulace závěru, že všechny fenomény lze s výchovou bezprostředně propojit a jsou mnohdy klíčem pro efektivní uskutečňování výchovného procesu/školní výuky. V závěru práce je nastíněno možné budoucí zaměření práce, a to v podobě zanesení vybraných fenoménů do didaktické metodologie. KLÍČOVÁ SLOVA řeč, výchova, filosofie výchovy,...
|
|
|
Pasivita a aktivita ve výchově
LYKEŠOVÁ, Erika
Předkládaná diplomová práce s názvem "Pasivita a aktivita ve výchově" se zabývá problematikou pasivity a aktivity ve výchově z pohledu volného času ve Věznici Světlá nad Sázavou. První část práce objasňuje klíčové pojmy a pojednává o filosofii výchovy. Dále je zde vymezená problematika volného času spojená s pasivitou a aktivitou ve výchově ve volném čase. Druhá část práce je věnována výsledkům kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Cílem práce bylo na podkladu kvantitativního a kvalitativního výzkumu popsat, jak funguje volný čas ve Věznici Světlá nad Sázavou. V práci se objevují možnosti trávení volného času ve vězeňském prostředí z pohledu pasivity a aktivity. Volný čas je zde zkoumán ze strany pracovníků věznice, kdy se jednalo o předvýzkum. Snahou bylo zjistit, jak volný čas u odsouzených žen ve výkonu trestu probíhá. Na základě tohoto předvýzkumu byl poté sestaven dotazník, který byl předložen odsouzeným ženám ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, kde bylo hlavním cílem zjistit, jak ženy volný čas z hlediska pasivity a aktivity tráví. Výsledky výzkumu této práce by mohly sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření týkající se volného času ve vězeňském prostředí. Za žádoucí považuji také stanovisko, že na základě této práce si může každý o volném čase ve věznici udělat bližší obrázek. Tato práce může informovat o tom, jak by se s odsouzenými ve výkonu trestu dalo ještě lépe pracovat na základě volnočasových aktivit.
|
|
|
Philosophia perennis
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vývojem kopceptu pradávné moudrosti (philosofia perennis, theologia prisca) a jeho vývojem v lidských dějinách napříč různými kulturami. Tento koncept může být velmi užitečným nástrojem pro porozumění různým kulturám, vzdáleným od té naší v čase i prostoru, a zpětně tak i pro porozumění kultuře naší. Ukazuje totiž, že moudrost není výlučným majetkem jedné civilizace, ale dědictvím celého lidstva, a že kultury se svým vývojem vzájemně ovlivňují a inspirují, nejen vymezují. Práce se zaměřuje na vývoj konceptu během staletí zejména v islámské civilizaci a v islámské mystice - súfismu. Ukazuje, že tato koncepce v historii pomáhala k mírumilovnému soužití a porozumění mnoha kultur a náboženství po mnoho století, než byla zničena moderním nacionalismem. Dále se zaměřuje na rozvinutí této koncepce ve filosofii evropské renesance, kdy byla zprvu přijímána i římsko-katolickou církví, s příchodem reformace a zvláště třicetileté války však byla postupně k velké škodě mysliteli (až na několik výjimek) opuštěna. V pedagogické praxi může být tato koncepce, ukazující na sounáležitost a styčné body mnoha kultur, nesmírně užitečným nástrojem, zvláště v dnešní době sílícího mezikulturního napětí.
|
|
|
Staročínská filosofie a výchova.
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Hlavním tématem této práce je filosofie výchovy ve starověké Číně a starověkém Řecku. Jedná se o ontologické a gnozeologické srovnání filosofického díla Tao-te-t'ing, jehož autorství je přisuzováno mudrci Laotzimu, a filosofie výchovy Platóna, především jeho díla Ústava. Práce se snaží předestřít dva úhly pohledu na pojetí člověka, na jeho místo v celku světa a z toho vycházející mravní ponaučení neboli výchovu. Metodou srovnání se práce snaží klást vedle sebe dvě učení vycházející z odlišných kulturních prostředí. Ve třetí srovnávací části této práce se autor snaží čtenáři nabídnout analogie a různice obou těchto filosofií. Srovnání tak nabízí úvahy nad společnými charakteristikami starověkých filosoficky orientovaných děl, neboli úvahy nad tím jak tito starověcí myslitelé chápali člověka a jeho roli v řádu přírody. Klíčová slova: Laotzi, Platón, mezikulturní dialog, filosofie výchovy
|
|
|
Eticky bydlí člověk
Hlavinka, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Slaninka, Michal (oponent)
Disertační práce představuje filosofující příspěvek k etice a etické výchově. Jejím záměrem je představit etiku nejen jako nauku o hodnotách a o pravidlech lidského soužití, ale především jako bytostné tázání, které člověka přivádí k duchovní hloubce jako pravá filosofie. K tématu nepřistupuje tak, že by analyzovala dílo jednoho nebo několika málo relevantních myslitelů, ale spíše se nechává vést tématem samotným a souvislostmi, ve kterých etika vystupuje. Inspirací je zde Heideggerovské pochopení světa jako tzv. Čtveřiny, ve které se člověk jakožto Smrtelný vztahuje k Zemi, Nebesům, a k Božskému. Jako Heidegger vysvětluje, že člověk se k hloubce světa vztahuje básnicky, pokouší se tato disertační práce vysvětlit, že také etické vztahování se ke světu je pro člověka něčím bytostným, od člověka neoddělitelným. Etická dimenze lidského jednání a rozhodování, která pramení z lidské svobody, je zde představena ve třech úrovních jako mrav, morálka a éthos. Zatímco mrav a morálka do značné míry vycházejí ze společenského nastavení a lze u nich hovořit o jisté konformitě, éthos představuje hlubokou vrstvu osobního autentického hledání dobrého. Jde o jednání v souladu se svědomím, které se orientuje podle Dobra. Dobro je představeno jako idea v platónském smyslu, jako nepředmětný celek, jako Božské. O...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kozmologická výchova E. Finka
Dědečková, Eva ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Nezník, Peter (oponent)
Predložená dizertačná práca Kozmologická výchova E. Finka predstavuje upravenú a doplnenú podobu publikácie (2018), ktorá vznikla ako riešenie grantového projektu s podporou GA UK. Cieľom práce je prostredníctvom komentovaného prekladu väčšinou dosiaľ nepreložených častí diel nemeckého filozofa E. Finka, ako aj denníkových zápiskov, nezverejnených poznámok z pozostalosti, ktorá sa nachádza v Univerzitnom archíve vo Freiburgu, priniesť nový pohľad na Finka a podnietiť diskusiu o jeho kozmologickej filozofii výchovy ako možnej forme spoločenského sebautvárania v dobe prevládajúceho nihilizmu. Projekt kozmologickej filozofie výchovy ukazuje Finka, niekdajšieho najlepšieho žiaka a asistenta zakladateľa fenomenológie E. Husserla, v celkom nečakanom svetle - ako radikálneho mysliteľa Nietzscheho filozofického a vychovávateľského odkazu, ktorý sa od husserlovskej fenomenológie vedome odkláňa, čo najdôraznejšie vykresľuje práve doplnená kapitola venovaná problému techniky, vedy a práce. Metóda výskumu intuitívne sleduje a kriticky reflektuje Finkov vlastný spôsob premýšľania problému výchovy, ktorý je neoddeliteľný od jeho všadeprítomného rozhovoru s dejinami filozofie, nutnosťou prehodnocovania metafyzických rámcov a následným rozovretím chápania človeka ako ens cosmologicum, čomu zodpovedá i štruktúra...
|
|
|
Filosofie výchovy a otázka možnosti výuky etiky
Randová, Michaela ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hlaváčková Fleischerová, Andrea (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou možnosti výuky etiky. Věnuje se především filosofii výchovy a etice. Základní otázka zní, zda je vůbec možné smysluplně vyučovat etiku. Práce též reflektuje podstatu a povahu výchovy a vzdělání. V závěrečné kapitole dochází k syntéze filosofie výchovy a etiky, k vzájemnému setkání významových ohnisek z předchozích kapitol, kde se autorka snaží především ukázat určitou cestu skrze základní orientační východiska. Autorka dospívá k názoru, že etiku je možné vyučovat, a to skrze filosofování, filosofické myšlení, skrze společné objevování filosofického základu. Taková etika - etika vyrůstající z filosoficky zdůvodněných východisek, a především ze samého pohybu myšlení - v duších svěřenců vyvolává napětí bytostného tázání, nechává zrodit a vynořit vhledy, založí etický nadhled, dosáhne zvnitřněného pochopení, docílí obratu vzhůru, toho, aby se posluchačům rozechvělo lidské nitro, aby docházelo k provokujícímu nepokoji v jejich duších, k vytřesení z dosavadních jistot, což je poslání učitelů tohoto předmětu. Prostřednictvím uvádění do filosofického myšlení mají učitelé možnost učit své žáky a studenty doopravdy filosoficky myslet, tedy myslet ve významu "myslet se zřetelem na celek". Klíčová slova Etika, etická výchova, filosofie výchovy, filosofie, výchova, filosofická...
|
host ::
RSS.